Když dnes přijdete do pivotéky nebo minipivovaru, může vás ohromit šíře nabídky. Už dávno neplatí, že „pivo je jen jedno“. Rozdíly jsou v barvě, vůni, chuti, obsahu alkoholu i způsobu výroby. Sládci rozdělují piva do dvou hlavních kategorií: spodně kvašená piva (ležáky) a svrchně kvašená piva (ALE).
Rozdíl mezi nimi spočívá hlavně v druhu kvasnic a teplotě kvašení. Ležáky kvasí při nižších teplotách kolem 8–12 °C a kvasinky pracují pomaleji u dna kádě. ALE kvasí při vyšších teplotách, obvykle 15–24 °C, a kvasinky stoupají k hladině. Tento detail zásadně ovlivňuje výslednou chuť.
Ležáky – Nejznámější zástupce je český světlý ležák. Má čistou, vyváženou chuť, kde dominuje sladový základ a chmelová hořkost. Typická je zlatá barva, čirost a bohatá bílá pěna. Klasická „dvanáctka“ má 4,5–5 % alkoholu a hořkost okolo 30–40 IBU. Patří sem také výčepní piva, oblíbená pro svou lehkost a pitelnost. Ležáky nemusí být jen světlé – existují i polotmavé a tmavé varianty s tóny karamelu a praženosti. Dalšími styly jsou silnější německé ležáky typu bock a doppelbock. Ty mají plnější tělo, tmavší barvu a často i 6–8 % alkoholu. Světoznámý pilsner je vlastně také ležák. Své jméno získal podle města Plzně, kde se tento styl zrodil.
ALE je rodina svrchně kvašených piv, která nabízí ohromnou rozmanitost. Od světlých lehkých piv až po temné hutné stouty. Díky teplejšímu kvašení mají ALE často bohatší ovocné a kořeněné aroma. To je dáno estery a fenoly, které kvasinky produkují. Mohou připomínat banán, hřebíček, jablko či další vůně – záleží na kmeni kvasnic.
Pale ALE je světlé pivo měděné barvy se střední hořkostí a ovocnou vůní. Pochází z Anglie. Silnější verzí je India Pale ALE (IPA). Ta má intenzivní chmelení, vyšší hořkost a často také vyšší obsah alkoholu. IPA vznikla původně pro britské kolonisty v Indii, aby pivo vydrželo dlouhou cestu lodí. Dnešní verze mají tropické a citrusové tóny, a to díky moderním odrůdám chmele. Obsah alkoholu se pohybuje kolem 6–7 %. Dnes najdete i Double IPA (silnější a hořčí) nebo naopak Session IPA s nižším obsahem alkoholu, ale výraznou chutí.
Dalšími zástupci ALE jsou stout a porter – tmavá, neprůhledná piva s chutí po pražených sladech. Stouty, například slavný Guinness, nabízejí tóny kávy a hořké čokolády. Porter má původ v Anglii a býval sladší. Dnes se oba styly často prolínají. Existují i silné verze nazývané Imperial Stout, které mohou zrát v dubových sudech.
Pšeničná piva tvoří samostatnou kategorii. Vaří se s výrazným podílem pšeničného sladu, mají světlejší barvu a bohatou pěnu. Bavorský weissbier voní po banánech a hřebíčku díky speciálním kvasnicím. Belgický witbier bývá ochucen koriandrem a pomerančovou kůrou, což mu dodává svěží kořeněný nádech.
Existuje i řada zvláštních stylů. Lambic je belgické pivo kvašené divokými kvasinkami ze vzduchu. Má kyselou chuť a často se míchá do stylu gueuze nebo ochucuje ovocem, například třešněmi či malinami. Moderní kyseláče, jako Berliner Weisse nebo gose, jsou lehká, osvěžující piva – gose má navíc slaný a kořeněný nádech.
Silná belgická trapistická piva typu dubbel, tripel či quadrupel mají plné tělo a vyšší obsah alkoholu. Speciální kapitolou jsou experimentální styly, například barley wine s až 10 % alkoholu nebo kouřové pivo rauchbier, které voní po uzeném.
Pivních stylů existuje přes sto. Není nutné je znát všechny. Důležité je nebát se ochutnávat a objevovat rozdíly. Každý si najde to své – někdo má rád lehké a jemné chutě, jiný si pochutná na hořkém IPA a další nedá dopustit na hutný stout. Stylů je dnes tolik, že pivo můžete vybírat podle nálady, ročního období i jídla, které k němu plánujete.
Svět pivních stylů je pestrý a díky rozmachu minipivovarů dostupný doslova na dosah ruky. Stačí objednat naše pivní předplatné BeerDrop a vyrazit na vlastní cestu za objevováním.
