Kročehlavský pivovar má kořeny v polovině 19. století. Tradice sahá až do roku 1855, kdy zde břevnovští benediktini začali budovat moderně vybavený pivovar se sladovnou. O tři roky později, v roce 1858, se v Kročehlavech začalo vařit pivo. A nebyl to žádný malý dvorek s varnou v rohu. Šlo o významný pivovarský areál, který se postupně stal důležitou součástí Kladna, jeho řemesla, kultury i společenského života.

Pak ale přišlo dlouhé ticho. Výroba piva byla v roce 1950 přerušena a areál začal žít jinými průmyslovými osudy. Jenže některá místa mají pivní paměť silnější než beton. A tak se po více než 70 letech pivo do Kročehlav vrátilo. Nová kapitola se naplno rozepsala 3. srpna 2021, kdy Pivovar Kladno Kročehlavy uvařil první várku na nové technologii. A to už je důvod si připít.

Pivovar, který pamatuje benediktiny, Zachara i Mikoláše Alše

Historie Pivovaru Kladno Kročehlavy je mnohem pestřejší než běžný pivní životopis. Vznikl na popud řádu benediktinských mnichů z břevnovsko-broumovského opatství. V polovině 19. století byl areál postaven jako moderní pivovar se sladovnou, mlýnem, bečvárnou, kovárnou, stájemi pro pivovarské koně, varnou, spilkou, sklepy i dalšími provozy. Prostě pivovar, který měl všechno, co tehdejší poctivá výroba piva potřebovala.

Zlatou éru zažil pivovar hlavně za Ing. Otakara Zachara, kdy se stal nejen výrobním podnikem, ale také společenským centrem Kladna. V Kročehlavském salonu se potkávaly osobnosti kultury, podnikání, politiky i vědy. A aby toho nebylo málo, v areálu pobýval také Mikoláš Aleš, který v roce 1909 navrhl štít budovy se znakem pivovarníků, korbelem, ječmenem, chmelem a nápisem „Dej Bůh štěstí!!“. Dnes je tento štít kulturní památkou.

V jednoduchosti je síla

Současný Pivovar Kladno Kročehlavy jde na pivo s heslem „V jednoduchosti je síla“. A právě to je na něm sympatické. V době, kdy se některé pivní novinky snaží do sklenice nacpat půlku cukrárny, tři exotické plody a pocit, že piješ smoothie po návštěvě chmelového festivalu, se v Kročehlavech drží pevně při zemi.

Základem portfolia jsou čisté, poctivé a pitelné ležáky. Takové pivo, u kterého se nehraje na efekt, ale na rovnováhu. Slad, chmel, voda, kvasnice, čas a dobrá ruka sládka. Nic víc, nic míň. A právě u takového piva se často pozná nejvíc.

Pivovar sám říká, že ležáky jsou jeho vášní a vaří je s maximálním důrazem na čistotu a pitelnost. Vedle stálé kladenské řady nabízí také pravidelně obměňované modernější speciály pod značkou Václav, takže si přijdou na své jak fanoušci české klasiky, tak ti, kdo rádi občas odbočí do svěžejších craftových vod.

Kladenské světlé 10°: desítka, která se nefláká

Na dobré desítce se ukáže, jestli to má sládek v ruce. To je myšlenka, se kterou Pivovar Kladno Kročehlavy staví své Kladenské světlé 10°. Výčepní pivo má 4,2 % alkoholu, IBU 31 a je postavené jako lehké, sladové a příjemně pitelné pivo s decentní chmelovou linkou. Sládek ho navrhl s představou, aby chutnalo jako pivo, ke kterému přikusujete pivní rohlík. Proto se v receptuře objevuje i trochu sladu Biscuit.

A přesně taková desítka má smysl. Nemusí křičet, nemusí flexit stupňovitostí ani alkoholem. Má být pitelná, čistá a dostatečně zajímavá, aby člověk nezůstal jen u jednoho doušku. Dobrá desítka není malá verze velkého piva. Je to samostatná disciplína.

Kladenský ležák 12°: česká klasika s výraznou chutí

Pokud je desítka test řemesla, Kladenský ležák 12° je výkladní skříň pivovaru. Jde o ležák plzeňského typu s 5,2 % alkoholu a IBU 42. Chmelený je výhradně Žateckým poloraným červeňákem, díky čemuž má výraznou bylinnou až florální stopu. Cílem pivovaru bylo uvařit ležák, který si zachová osobitost a výraznou chuť, i když u něj člověk stráví celý večer.

Tohle je přesně typ piva, který umí spojit tradici s charakterem. Český ležák má být pitelný, ale nesmí být prázdný. Má mít říz, sladový základ, příjemnou hořkost a chuť, která se neztratí po druhém napití. Kladenský ležák na to jde poctivě: žádná zbytečná exhibice, ale důraz na chuť a pitelnost.

Kladenské černé 11°: tmavé, které se nepřepije

Tmavá piva to nemají vždycky jednoduché. Často se jim nalepí nálepka sladké dezertní sklenice, kterou si člověk dá jednou a pak má na měsíc splněno. V Kročehlavech to vzali jinak. Kladenské černé 11° je černý ležák s 4,8 % alkoholu a IBU 30, který pivovar staví jako lehčí, do sucha prokvašené pivo s příjemným aroma žateckých chmelů Harmonie a Červeňák. Výsledkem má být plné, ale pitelné pivo s lehkým kávovým podtónem.

A to zní jako dobrá cesta. Tmavé pivo nemusí být lepkavé, přeslazené ani únavné. Když se povede, může být krásně pitelné, jemně pražené, suché a přitom chuťově výrazné. Zkrátka černé pivo, které nedělá těžkou hlavu už při pohledu na sklenici.

Kladenská Poldi 8°: pivo na počest hutí a Hrabala

Speciální místo v nabídce má Kladenská Poldi 8°, výčepní světlé pivo vařené na počest hutí a Bohumila Hrabala. Má 3,5 % alkoholu, IBU 25 a pivovar ho popisuje jako pivo, které se pije jako voda. Díky přídavku mnichovského sladu a karapilsu je na osmičku hezky plné, zatímco chmel Gaia mu dodává kořenitou a zemitou chuť.

Poldi krásně propojuje Kladno s jeho industriální identitou. Hutě, práce, město, poctivost a pivo, které má být lehké, pitelné a přitom ne vodové. Přesně takový typ piva se hodí do letního dne, po práci, na zahradu nebo jako první sklenice, když chceš chuť, ale ne pivní kladivo.

Pivovarská zahrada v Kročehlavech

Pivovar Kladno Kročehlavy není jen výroba. Za pivovarem najdete také pivovarskou zahradu, kde se dá posedět na čerstvém vzduchu, dát si pivo a něco malého k jídlu. Podle pivovaru je zahrada vhodná i pro rodiny. K dispozici je dětský koutek a na čepu bývají vždy tři piva podle aktuální dostupnosti, obvykle dvě z kladenské řady a jeden Václavův speciál. V nabídce jsou také lokální pochutiny, uzeniny od místních řezníků a limonády z kročehlavské sodovkárny Kalabria.

To je přesně ten typ místa, který dává lokálním pivovarům duši. Pivo chutná nejlíp tam, kde vzniká nebo odkud vychází. Mezi lidmi, kteří k němu mají vztah. V areálu, který pamatuje mnohem víc než jednu pivní sezónu.

Proč Pivovar Kladno Kročehlavy ochutnat?

Protože je to pivovar, který se nesnaží být vším pro všechny. Má jasný základ: poctivé, čisté a pitelné české ležáky. K tomu přidává tmavý ležák, lehkou osmičku s kladenským příběhem a modernější speciály pod značkou Václav. Není to pivovar, který by potřeboval křičet každou etiketou. Jeho síla je v jednoduchosti, historii a návratu na místo, kde pivo dávalo smysl už před více než 150 lety.

Pro fanoušky českého piva je to krásný příklad toho, že ležák není nuda. Když se vaří dobře, je to jedna z nejtěžších a nejvděčnějších pivních disciplín. Pro milovníky minipivovarů je to zase příběh obnovy, lokální hrdosti a řemesla, které se po dlouhém tichu znovu ozvalo.

A pro BeerDrop? Přesně ten typ pivovaru, který máme rádi. Má historii, místo, charakter a piva, která se nepředvádějí jen pro fotku, ale hlavně pro chuť.

Kladno, Kročehlavy a pivo, které se vrátilo domů

Pivovar Kladno Kročehlavy je důkazem, že některé návraty dávají smysl. Areál, který kdysi vařil pivo, prošel složitou historií, chátráním i novým využitím. Dnes v něm znovu vzniká kročehlavské pivo. A ne jako muzeální vzpomínka, ale jako živé řemeslo.

Když si dáš Kladenské světlé, Kladenský ležák, Kladenské černé nebo Poldi, nepiješ jen další pivo z minipivovaru. Piješ kousek kladenského příběhu. Příběhu benediktinů, průmyslového města, Otakara Zachara, Mikoláše Alše, dlouhé pauzy a návratu, který se povedl.

Takže až budeš mít chuť na poctivé české pivo s historií, vzpomeň si na Kročehlavy. V jednoduchosti je síla. A v dobrém ležáku taky.